O nepřístojnostech autorových

Strážce kompletně přepracován, pod novým jménem vysílám jej do světa. Či spíše do toho zahnívajícího rybníčku nejmenované soutěže, kde už několik let po sobě vyhrávají stále stejná jména, tudíž si nemusím dělat plané naděje. 

Ono už stačí, že jsem si stihla popudit organizátory, ještě než si tu moji noveletu vůbec přečetli. Že mám setrvalý problém s autoritami, to o sobě vím; ale že to nabere takové obrátky?

V propozicích pro soutěž stálo, že máme posílat čtyři tištěné verze a jednu elektronickou. I učinila jsem. Vzápětí po odeslání elektronické mi došel mail, kde mi bylo vytknuto několik věcí – a já se nestačila divit.

Tak za prvé jsem neočíslovala stránky. Uznávám, toto je plně oprávněná výtka. Ubohý porotce si to rozsype a pak aby se namáhal s vnímáním, o čem příběh je, aby poznal, jak navazuje.

Také jsem elektronickou verzi neposlala v kvalitě vhodné pro tisk. Přičemž nikde v propozicích nestálo, že je finální tisková úprava požadována už při vstupu do soutěže – a zrovínka já nepočítám s tím, že bych se umístila do první padesátky.

A třetí a nejhorší zhůvěřilost je, že jsem tu svou lehce přerostlou space operu vytiskla fontem 10.

To se prý porotcům špatně čte. Vystavuji se tím nebezpečí, že to nebudou číst vůbec. 

Až na to, že i tím fontem 10 to má třiatřicet stran a ve čtyřech výtiscích.... vážení, já snad ten papír kradu? Kolik stran by to mělo ve dvanáctce?

Hlavně že jsem nedávno obdržela sborník vytištěný osmičkou. Čtenáři asi vydrží víc než porotci.

linkuj.cz vybrali.sme.sk